FolkyTonk

Navigace

Dětská Porta

 

2005

XIV. RF Dětské Porty
Radek ZÁZVŮREK - za pořadatele

Na dvaceti místech celé naší republiky probíhala od jara do podzimu 2004 oblastní kola folk a countryové soutěže Dětská Porta, na kterých poroty vybíraly ty nejlepší interprety a autory pro republikové finále. To se uskutečnilo ve dnech 3. – 6.února 2005. Do Prahy se v těchto dnech sjelo na tři sta účastníků i se svými doprovody.

Střechu nad hlavou poskytla Porťákům již podruhé za sebou postarší, leč vcelku útulná a hlavně čisťounká ZŠ Žerotínova, do které se začali sjíždět první lidičkové již v podvečerních čtvrtečních hodinách. Soutěž samotná pak startovala následující dopoledne v obou sálech hotelového komplexu Olšanka na pražském Žižkově.

Úroveň instrumentální i pěvecká finalistů Dětské Porty se rok od roku zvyšuje, a tak i nároky na porotce republikového finále jsou vyšší a vyšší. Již „ostřílené porotcovské matadory“ Pavlu Marianovou, zpěvačku bývalého folkového seskupení Klíč a Miroslava Fišara, zkušeného vyhledávače mladých talentů a hudebního odborníka doplnili písničkářka Magdalena Brožková, hudebník Ondřej Ceé, pedagog „ve výslužbě“ a dlouholetá členka porťáckého štábu Milena Kořínková, dramaturg Zdeněk Novotný, redaktor ČT Martin Smolík, dramaturg a moderátor Zdeněk Tulis a dlouholetý ředitel Dětské Porty Tonda Unger.

Novinkou při letošní Portě byla aktuální komunikace přes mikrofon mezi soutěžícími na pódiu a mezi porotou v hledišti. Za porotu se zapojoval především Zdeněk Tulis se svým neutuchajícím humorem. Soutěžící rovněž ve velkém počtu využívali konzultace, které porotci poskytovali jednotlivcům i kapelám ihned po skončení jednotlivých kategorií.

To, že soutěžící hned od začátku výborně v soutěži „našlápli“ má na svědomí nejen jejich vlastní um, ale i výborně sehraný zvukařský tým Milana Aichingera, který finále Dětské Porty v obou sálech zvučil již počtvrté.

Porťákům a jejich doprovodům to hrálo výborně i v ZŠ Žerotínova, to však již žádný zvukař ovlivnit nemohl. Z každého školního patra zaznívala po tři večery výborná muzika, výborné „jamování“ i výborný zpěv, možná ještě lepší než na soutěžních pódiích. Bylo to nejspíš proto, že ve škola nebyla jinak všude přítomná tréma a náhodná hudební seskupení neomezovaly žádné soutěžní řády.

Realizační štáb republikového finále doznal při XIV.ročníku značných změn. Hlavním organizátorem se při nezájmu Pražské rady Pionýra o soutěž stala naplno 96.PS Veselí Medvědi z Prahy 10, která se tak či tak již mnoho let značně podílela na organizaci soutěže. Spolu s 96.PS vstoupilo do Porty hlavně mládí. No posuďte sami: šéfdramaturgovi Vojtovi je 20 let, pomocnému dramaturgovi 16, porťácký občasník „Struny“ vydávaly pod mírným dozorem středně mladé Lucky Voči také dvě „šestnáctky“ – Zuzka a Šárka, moderátorská dvojice kongresového sálu Lucka a Honza byla v průměru patnáctiletá. Konec konců i pořadatelský partner republikového finále 78.PS Skalka se s mládím také nenechal zahanbit. A je to určitě dobře, vždyť tato Porta se nazývá „Dětská“ a je určena především pro muzikální děti a mládež.

Za to, že byla na XIV.RF Dětské Porty obecně skvělá kamarádská a pohodová atmosféra a nálada však „můžou“ především sami porťáci, kteří přijeli do Prahy  z celé naší zemičky a za to jim patří obrovský dík.

XIV. RF finále bylo však i ve znamení solidarity s postiženými oblastmi severovýchodní Asie, konkrétně se Srí Lankou. V rámci galavečera Porty byl benefičním koncertem nastartován projekt „Škola dětem Srí Lanky“ (viz www.skoladetemsrilanky.cz ), který je uskutečňován ve spolupráci s nadací Adra. V parádní atmosféře vystoupili bez nároku na honorář v zaplněném kongresovém sále hotelu Olšanka v den státního svátku Srí Lanky - Dne nezávislosti kromě Porťáků i takové osobnosti jako jsou Magdalena Brožková, Pavel Dobeš, Radka Fišarová, Jaroslav Hutka, Pavla Marianová, Tereza Terčová či kapela Bezefšeho.

XIV.ročník Dětské Porty je za námi a já snad můžu za všechny pořadatele RF říci, že už se moc a moc těšíme na ten příští, jubilejní XV.

Takže všem kdo mají rádi prima muziku ve stylu folk a country posíláme obrovské „AHÓÓJ !!!“. A za rok se na Vás moc a moc těšíme.

Lucie Rubenová, 78. PS Skalka

Víkend 4. - 6.2. 2005 pro mnohé znamenal pololetní prázdniny. Pro mnoho dalších však byl příležitostí, jak předvést svůj talent a porovnat své síly s dalšími mladými zpěváky, hudebníky či textaři. V Kongresovém sále pražského hotelu Olšanka proběhlo již čtrnácté republikové finále Dětské porty.

Dětská porta je nejstarší odnoží Pionýrského sedmikvítku, Již několikátým rokem soutěž pořádá Pražská rada Pionýra, konkrétně 96. PS Veselí medvědi a 78. PS Skalka. Někteří absolventi minulých ročníků jsou dnes známí i na „dospělé“ scéně, např. Radka Fišarová, (dříve se skupinou Auris), Žofie Kabelková nebo Jeroným Lešner. Letošního ročníku se zúčastnilo kolem tří set soutěžících.

V pátek před devátou se začaly sály hotelu Olšanka naplňovat. Pořadem ve velkém sále provázeli Lucka Žídková a Honza Rozsíval z 96. PS Veselí Medvědi. Byla to jejich premiéra, ale tréma z nich brzy opadla a jejich výkon byl perfektní. Malým sálem nás provázel Pepa Chmel z Country rádia. Zpívalo se o lásce, smyslu života, ale i o malíři, či fúrii nebo fantazii. Mnohé z písní si soutěžící složili sami. Na pódiu se vystřídaly kytary, klávesy, basy, bicí i saxofon a jazyků také zaznělo několik.

Sobotní dopoledne patřilo jednotlivcům a duetům. Před některými dětmi by mohli smeknout i populární dospělí umělci. Horší než nějaká ta falešná notička byl prý výpadek textu. „Tak, a teď nevím, jak je to dál, moment, já si vzpomenu... Ne, ne, já vážně nevím ... Ale aspoň jsem vás tím všechny pobavila,“ vybruslila ze svého okna jedna ze soutěžících. Po závěru soutěže někteří pokračovali ještě na Benefičním koncertu Děti dětem.

V neděli ráno se sál naplnil napjatými soutěžícími a jejich rodiči, či dalšími diváky. Pepa Chmel již začíná s vyhlašováním. Porota to opravdu neměla lehké. „Proč nemůžou prostě vyhrát všichni ?“ stěžovali si diváci.

Umístěné čeká bouřlivý potlesk a obětí. Vzápětí se běží připravit, aby po převzetí věcné ceny mohli ještě jednou zahrát. Před polednem vše končí.

„Škoda, moc se mi tu líbilo a domů se mi vůbec nechce. Navíc jsem se tu seznámila s několika skvělými lidmi. Akorát, že je každý z jiného konce republiky,“ loučí se smutně jedna ze soutěžících... Tak tedy opět za rok ! 

Vytvořeno 10.9.2013 13:41:55 | přečteno 287x | tomas.blaha
 
 

SPONZOŘI

Music City enic logo Hudebnikum Delso interiery

PARTNEŘI

Praha Logo PNB Pionýr Logo Interporta Folkaliště

MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

zone radio folk
load